Vítám tě na osobních stránkach Madam AngellyZde se dozvíš vše o této mladé, ale zkušené Domině

Příběh otroka

Kapitola 1

Přijížděl jsem ke studiu na smluvenou adresu s napětím. Mnohé jsem si o ní přečetl, oslovil jsem jí právě z důvodu, že je jiná jako ostatní. Že to není profi Domina v pravém slova smyslu, která si vezme klienta, vyslechne jeho představy, ten si vybere z nabídkového katalogu a pak se tváří během lekce děsně submisivně. Madam Angella je jiná… A ona nejen vypadala, ona i byla, a já to věděl.
Domluvili jsme se, že se stavím u ní ve studiu a skočíme společně na oběd. Poznáme se a pak 5 hodinové vězení začne. Slíbil jsem jí výrazně vyšší částku jako je její standardní honorář za tuto dobu. Věděl jsem proč…
„To jsi ty?“ Zeptala se, když mi otevřela dveře. Byla už oblečená a připravená na odchod. Její pohled ztvrdl, když mě gestem pozvala dovnitř. My jsme se totiž už před delším časem viděli a já udělal průšvih…a já to věděl a i přesto jsem se vrátil. Vešel jsem se zvýšeným tepem dovnitř a začal líbat na kolenech její nohy. Vytáhla je a stoupla mi na hlavu, přitlačila jí k rohožce. Zůstala tak asi minutu a pak řekla „Zůstaň a ani se nehni,“ zůstal jsem klečet na kolenech s hlavou přitlačenou k rohožce a čekal až Paní přijde.
„Zvedni se, ale zůstaň na kolenech,“ přikázala mi za malou chvíli. Moje tvář se ocitla ve výši jejího pasu a já dostal facku. „Otevři ústa zmrde!“ přikázala mi a za chvíli jsem měl pusu vycpanou její ponožkou. „Nasaď si pas cudnosti,“ vyndal jsem svou novou, malou kovovou klícku z batůžku a nasadil. Těsně před tím, jako jsem vzal do rukou zámeček mě zastavila. „Znám každou fintu zmrdů jako jsi ty,“ řekla Paní a pas mi zamkla svým zámečkům, který držel v rukách. To ale nebylo vše. Následovalo pevné podvázání koulí i penisu a až pak pokyn se obléct. Penis zavřený v kleci mi narostl a nesnesitelně bolel. S ponožkami v puse jsem moc protestovat nemohl a ani nechtěl. Když jsem si natáhl kalhoty, Paní vytáhla konec provázku mým poklopcem a až pak zapnula zip. Pak nahmatala pod košilí mé bradavky, nasadila přísné svorky, chytla provázek z poklopce a vyrazili jsme ven.
Před studiem čekal taxík. Paní se na mě otočila a vytáhla mi ponožky s úst. „Já se teď půjdu najíst. Ty mi teď odevzdáš mobil, klíče od auta, klíče od domu, doklady. Tady máš adresu, kde mě přijdeš vyzvednout. Je to asi 3 km pěšky. Cestou koupíš psí granule a gumové rukavice na čištění koupelen. Pak přijdeš do restaurace. Teď zaplať pánovi za můj odvoz a zmizni.“
Když jsem po 45 minutách dorazil do restaurace, Paní už byla po jídle. Na mě tam čekal studený vývar. Sedl jsem si bez slova oproti Paní a ta mi pokynula, abych se do toho pustil. Vývar byl nechutný. Po několika soustech jsem si uvědomil, že to není jen proto, že je studený, ale byl dochucený močí! Nedal jsem na sebe moc znát, ale piss opravdu nepatří mezi mé oblíbené aktivity. Ale je to taky nádherný prostředek k degradaci…
Do studia jsem opět kráčel a Paní se vezla. V puse jsem už měl ponožky a byl jsem rád, že se mě nikdo na nic nezeptal.

 

Kapitola 2

Ve studiu na mě už Paní čekala. Nahého mě odvedla do místnost u sprchy a tam mi nemilosrdně řetězy spoutala ruce za zády, nohy k sobě a připoutala je do drsného kozelce. S napětím jsem jí sledoval jako přichází na svých nádherných nohách a v rukách nese plastovou krabičku, ve které se nosí jídlo z restaurace. „Oběd zmrde…“ naklopila krabičku a část jejího obsahu vysypala před mou tvář. Chtěl jsem se do toho pustit, ale těsně před tím do kopičky šlápla a rozmazala to po podlaze. Pak si pohodlně sedla a sledovala, jak se snažím k nevábnému jídlu smíchanému s prachem z ulice dostat. Paní taky jedla, elegantně si vkládala jídlo do úst a pak, ho rozžvýkané plivala přede mně… Když byla už celá porce předemnou, Paní se postavila a před mými očima to zalila vlastní močí. To už jsem zavřel oči… Ne velkou dávkou ale dostatečnou, aby to „jídlo“ v tom plavalo. Nechtělo se mi toho dotýkat, ale Paní měla jiný názor. Navlékla si gumové rukavice, co jsem jí koupil, nabírala jídlo a násilím mi ho tlačila do úst. Když už jsem nemohl, rozetřela mi to po tváři. Strašné. Pak si vyzula boty se zbytky jídla na podrážce a suše prohlásila, že mám 10 minut, abych to vylízal vše do čista… A přitom mě fotila!
Nešlo to stihnout, ale to jsme věděli oba. Když se Paní vrátila vylizoval jsem zbytky z podlahy, ale boty byly stále upatlané. Paní mi dala dvě facky, uvolnila kozelec, ale ruce a nohy mi nechala zatím svázané. Odtáhla mě k záchodové míse, vložila hlavu do ní spláchla. Pak se na mě podívala a držela hlavu v míse až se znovu zaplní. To se opakovalo 3x až jsem měl tvář a hlavu čistou. Pak mě vytáhla lapajícího po dechu ven. Ruce mi uvolnila, ale pak mi je spoutala před tělem, hodila na zem latexovou masku a přikázala mi, at si ji natáhnu, že už můj ksicht nikdy vidět nechci a at to tam uklidím.
Úklid toho bince mi zabral asi 20 minut. Dal jsem si záležet. Cítil jsem se jako umlácené špinavé prase. Ale měl jsem, co jsem chtěl.
Když mě Paní přišla zkontrolovat doufal jsem, že mi dá na chvíli pokoj. Že mě zavře do klece, že mě uvězní a já si alespoň na chvíli oddechnu. Opak byl pravdou. Bez slova mi zacpala ústa a natáhla mě stále svázanými rucemi do sprchy. Tam mě za krk připoutala k tyči a osprchovala – vlažnou vodou. Gumovou rukavicí, jako bych byl zvíře na mě napatlala mýdlo a smyla jej. Pak mi zalepila otvory na masce u očí lepící páskou a svázaného mě odtáhla do studia. Usadila mě na své mučící křeslo, roztáhla mi ruce a nohy a včetně těla mě pořádně k němu připevnila folii a lepící páskou. Cítil jsem, že nemůžu díky pásce hnout ani hlavou.
„Teď si budeme zmrde povídat. Chci o Tobě vědět vše. Nechci tě vydírat, ale už nikdy nechci, abys mě podvedl. A proto si to vše nechám v záloze. Ale ještě před tím si neodpustím jednu věc…Vím, jak dobře otroci zvládají bolest a utrpení, když jsou vzrušení. Tobě to nepovolím…. Zruinovaný orgasmus asi znáš. Teď ti vezmu i poslední možnost jako lépe zvládat další hodiny se mnou…“ Složila mi pak pas cudnosti, masírovala penis až do totálního vzrušení a pak mě asi 10 minut držela na hraně. Téměř jsem se zbláznil. A pak mě dostala přes hranu….a …. Přestala masírovat. A já svévolně vytekl. Bolestivě, bez orgasmu. Strašné.
Cítil jsem, jak mi nasazuje pas cudnosti zpět a uvolňuje roubík. „Pravidla výslechu jsou následující. Když se mi tvoje odpověď nebude líbit, potrestám tě. Není důležité, či bude pravdivá či nikoliv, prostě když se mi nebude líbit. A trest bude jehla. Mám je ráda. Ráda si dělám jehelníček…“

 

Kapitola 3

Jehla, nesnáším je. Měl jsem je v bradavkách i v uzdičce na penisu několikrát. Je to peklo. Paní Angella ze mě dostala vše. Rodinu, kontakty na mou rodiny, mé maily, soukromé a úchylné. A vše na mém počítači kontrolovala. I přesto jsem skončil se čtyřmi jehlami v pravé a třemi v levé bradavce. Vždy, když mi je propichovala, tak mi zacpala pusu, propíchla, nechala odeznít a pokračovala. Tiše, strojově, bez křičení. Nepotřebovala to, byla to dáma…
Po skončení jsem byl opravdu unavený. A to jsem měl za sebou pouze prví dvě hodiny, nepočítaje oběd a věci kolem.
Nedala mi moc oddechnout. Po skončení mi Lady nechala jehly v bradavkách, zacpala mi ústa a odvázala mě. Spoutala mi ruce za zády, uvolnila oči a odvedla pod svou konstrukci. Tam mi vytáhla ruce nahoru abych byl přehnutý, uvázala mi nohy do široka a cítil jsem, jak mi masíruje gelem anál. Nebyl jsem tam nijak zdatný, ale už jsem nějaké zkušenosti měl. Dostal jsem tam kolík, snížila mi trochu ruce a nechala tak. A pak mě další dobu trénovala. Vždy přišla ke mně, vytáhla ruce víš, vytáhla kolík a ojela mě připinákem. Pak snížila ruce, nasadila kolík a nechala tak. Když tak to střídala s ojížděním úst…
„Chceš si oddechnout otroku?“ Přišla pak za mnou, dívala se mi do očí a usmívala se. Měl jsem dost. Přikývl jsem odevzdaně… „Dobře otroku,“ řekla Paní a vytáhla mi jednu jehlu z bradavky. „Teď se mi vymočíš tady do bažanta, odvedu tě do klece a tam tě spoutám. Nechám ti odpočinout a přitom vypiješ celý obsah toho, co vymočíš. A já pak zvážím, co bude dál…“ řekla mi Paní a přitom postupně vytahovala jednu jehlu z mých bradavek po druhé.
Madam mě odvedla do klece. Spoutala mi řetězy ruce i nohy, naštěstí pohodlně a za krk mě připoutala k předním straně klece. Za pas cudnosti, řetězí, k zadní. Opět mi zalepila oči a do úst mi dala trubičku. Vedla do zásobníku moči. Byl jsem šťastný, že jsem relativně volný a bez bolesti. Postupně jsem upíjel močí a v kontextu prožitého mi to přišlo zvládnutelné. Jak je ten svět relativní.
Když jsem dopil, Madam potichu přišla, vytáhla trubičku z úst a dostal jsem roubík. Měkký, pěnový, pohodlný. Neumožňoval mi mluvit, ale dal se zvládnout. Jak pokojný čas to najednou byl. Čas přestal hrát svou roli. Myslel jsem na Paní, na štěstí být tady, u ní, u nohou. Chápal jsem jí, její hněv, její náročnou roli při výcviku otroků, nespolehlivých zmrdů. Nechtěl jsem takovými už být. Chtěl jsem být jenom její. A hrát otevřenou, upřímnou hru.
Nevím jak dlouho jsem tam ležel. Možná jsem na chvíli i zaspal. Vzbudil mě zvuk otevírání klece. Cítil jsem, jak mě paní vytahuje za řetěz na krku ven. Se spoutanými rucemi i nohami a zalepeními očima to šlo náročně, ale povedlo se to.
„Otroku, přijde mi neočekávaně můj oblíbený klient a tebe tady nechci. Ale taky si nemysli, že jsem s Tebou pro ted skončila. Ani náhodou. Budeš na mě čekat. Venku. A na to si tě trochu upravím…“ řekla Madam a zalepila mi prsty na rukách do pěsti izolační páskou. Pak mi podvázala pořádně pohlaví zamčené v pasu cudnosti a přes záda mi šňůrku připoutala ke krku. Na bradavky jsem dostal svorky a do análu kolík. Pak mi pomohla se obléct, do úst jsem dostal její ponožku a vykopla mě ven. Měl jsem čekat tak, abych viděl na vchod a byl schopen přijet až se Madam objeví…

 

Kapitola 4

Neskutečně dlouhá doba na prázdné ulici. Nemohl jsem sedět, protože se mi napínal provázek od koulí, ruce jsem musel mít v kapsách abych nebudil se zalepenými prsty pozornost. A nechtěl jsem nikoho potkat, aby se mě něco nezeptal a já přes zacpanou pusu nemohl odpovědět.
Klient vešel, vyšel ven. Přišlo mi to jako den. Pak vyšla Madam a já ji šel šťastný vstříc. „Následuj mě tři kroky za mnou otroku,“ řekla Paní chladně. Co jsem měl dělat. Madam si odskočila do obchodu, nakoupila a já pokorně sledoval její kroky, stál jako pes před obchodem a pak jí doprovodil zpět.
Ve studiu jsem se opět vysvlíkl do naha a následoval po čtyřech Paní. Seděla na svém trónu a já položil hlavu na zem. Šlápla mi na ní. „Dnes Tě už nechci vidět otroku. Ale zůstaneš tady až do rána,“ řekla Paní zatím co mi na krk zamykala řetěz a ruce mi řetězí spoutala za tělem, nechala mi mezi nimi asi 5 cm volnost. Zavedla mě do své klece a tam mi řetěz z krku připoutala k přední tyči a zalepila mi otvory očí na masce. Pak jsem cítil, jako mi něco natahuje přes rozkrok. Nohy mi spoutala stejně jako ruce a k pasu cudnosti zamkla další řetěz a ten připoutala k zadní tyči. Pak mi zalepila otvory na masce lepící páskou a do úst mi vsunula trubičku. „Je 7 hodin večer. Přijedu až ráno. Budeš tady o hladu, ve tmě. Hadička z úst vede do zásobníku, kde jsou bezmála 2 litry tekutiny. Ty vypiješ. Nechci zítra ráno vidět ani kapičku vedle. Jinak nedodržím naší dohodu bez stop a dostaneš 50 ran karabáčem a 50 ran rákoskou. Užij si to.“ Dořekla Paní klidným hlasem a dodala.
Noc v řetězech ve tmě je opravdu dlouhá. Únavou jsem padal do spánku, ale nepohodlí mě zase po krátké době vždy vzbudilo. Byla to nekonečná doba. Postupně jsem dopíjel vodu smíchanou s močí a pak jí pouště do pleny, kterou mi Paní nasadila. Přestal jsem kontrolovat své tělo, přísun potravy i vyměšování. Toužil jsem, aby Paní co nejdřív přijela.
Jak obrovské bylo moje nadšení, když jsem konečně slyšel klíč v zámku a kroky. Nekonečné ticho a pak jsem ucítil, jako se rtů dotkla tkanina. Instinktivně jsem pootevřel ústa a za chvíli jsem je měl plné. Typoval jsem použité kalhotky… Byl jsem po noci svázaný v malé kleci na tvrdém povrchu dolámaný a zničený. Slyšel jsem zvuk řetězů a pak tah za ten na krku. Následoval jsem ho po čtyřech a cítil jsem, jak mě Paní vytáhla ven. Přes zalepené oči jsem nic neviděl, jen jsem typoval, co se děje. Zůstal jsem na čtyřech a cítil jsem, jako mi Pani mezi zuby vtlačila lepící pásku a omotává hlavu několikrát, vždy mezi zuby a vtláčí mi kalhotky hlouběji do ústní dutiny. Pak mě postavila na nohy a uvázala na řetěz k rukám provaz. Ten na kladce vytáhla až jsem se musel s bolestivě vyvrácenými rameny prohnout. Konečně mi odlepila pásku z očí…
Když se mi vrátil zrak, viděl jsem před sebou Paní a na zemi vyskládané moje osobní věci, doklady a 20 tis. Kč, které jsem měl v peněžence. „A teď Ti dám na výběr. Bud si vezmu svou odměnu za včerejší lekci a Tvé přenocování ve výši námi domluvené. Anebo si vezmu všechno. Proč všechno? Protože jsi mě prosil o vytvoření iluze otroctví. A otroci nemají majetek, proto ti vezmu vše do halíře. Otroci nemají právo na soukromí, proto si vše odfotím. A druhým důvodem je. Nejsem zlodějka. Takže za ty peníze dostaneš další fázi výcviku. Nebudeš vědět kdy, co, budeš jen fungovat. Naplno. Dle mých představ. Ty tvé mě už nikdy nebudou zajímat. Chci Tě jako otroka, ne jako klienta. Musíš počítat s tím, že budeš posledním otrokem v mé hierarchii. Bez hranic a limitů.“