Vítám tě na osobních stránkach Madam AngellyZde se dozvíš vše o této mladé, ale zkušené Domině

Výcvik čubky

„Potkala jsem zvíře. Kladlo odpor. A to mě baví. Krotit divoké zvířata. Nemají šancí, ale oni to nevědí. Já ano. I proto si s nimi tak ráda hraju. Počkám si na vhodný okamžik a… Nejlépe se ovládají přes krk. Utáhnout těsně obojek, přitáhnout vodítko. Do tlamy roubík, podpatek hluboce do zad. A čekám…“

„Někdy to chce přitvrdit. Přitáhnou vodítko, uberu vzduch. Ono se to divoké zvíře za chvíli zklidní. Využiju chvíli nepozornosti a šlápnu na hlavu. Dostanu ho k bodu, kdy už neexistuje cesta zpět. Dám mu jednoznačně najevo, kdo je tady Paní. Zvíře skučí od bolesti, ale já nepolevím. Musí se naučit, co se stane, když nebude poslouchat…“

„Každé zvíře jde zkrotit. I s tímto to šlo. Rychle pochopilo, že od teď bude jeho život řízený mnou. A ono bude sloužit. Baví mě to. Přesně jsem věděla, kdy už můžu uvolnit tah vodítkem. Samovolně se přesunulo na čtyři. A já to využila a skočila mu na záda. Ani moc neprotestovalo. Ze sevření mými svalnatými hýžděmi se ještě nikdo nedostal….“

„Tak pojď zvíře. Už nejsi divoké. Už jsi moje. Udělám si z Tebe pracanta, ale taky domácího mazlíčka. Roubíky Ti ještě chvíli zůstane, ale Tvůj pohled se už začíná měnit. Vytrácí se divokost. Přichází pokora a strach. Tak se mi to líbí. Mazlíku…“

„Jsi hladové zvířátko? Ani se Ti nedivím. Něco dostaneš, ale hezky popros. Chci se bavit. Podívej se na sebe. Před chvíli drsňák, najednou panáčkující plyšák. Tak se mi to líbí. Další zkrocené zvíře. Ani to dlouho netrvalo. Ale Tvůj výcvik zatím jen začíná. Ještě to bude bolet. Ale neboj, pokud se budeš snažit, staneš se součástí mé smečky natrvalo…“

„Tohle je místo pro Tebe. Už nikdy hlavu nezvedneš víš, než po úroveň mích kolen. Jíst budeš z podlahy, pohybovat se s hlavou skloněnou. Pokora bude Tvou mladší ségrou. Tvůj výcvik se právě začíná. Sežer svůj poslední oříšek, olízej mi botu do čista a připrav se na peklo na zemi. Zvíře!“